III. ROČNÍK

Františka Jirousová – Šestý dům

Symbolika šestého domu jako určitý proces, který má cíl a smysl. „Zápletkou“ příběhu šestého domu je zkušenost osobní krize spočívající v nějaké nedostatečnosti, problému, nemoci, nutnosti sebenápravy.

Ondřej Lesák – Fyzikální a astrologický pohled na sluneční aktivitu jako vzájemně komplementární přístupy na příkladu seřazení Slunce – Venuše – Jupiter v mundánní astrologii

Pro období let 1841 – 2015 bylo ukázáno, že maxima sluneční aktivity jsou statisticky významně korelována se seřazením Venuše, Země a Jupitera (heliocentricky, tj. V-E-J), resp. Slunce, Venuše a Jupitera (geocentricky, tj. S-V-J). V prvním případě byly prezentovány grafické záznamy NASA, dokumentující výraznou korelaci mezi počtem slunečních skvrn a přesností seřazení V-E-J. Ve druhém případě byla pomocí grafického vyjádření v podobě tradičního horoskopu demonstrována výrazná korelace mezi maximy sluneční aktivity geocentrickým seřazením S-V-J.

Martina Lukášková – Zaměřeno na praxi – Pluto a Venuše

Východisko – A. Ruperti – Venuše jako „magnet“, síla dávající formu.  Ukázka vztahu Pluto a Venuše v životech Mary Shelley,  J. V. Polidori, P. Shelly, L. Byrona. Na trazitech, solárech a sekundárních direkcí je ukázáno, jak setkání památného léta 1816 bylo pro M. Shelleyovou iniciační a inspirovalo ji k průkopnické práci na poli literatury – Frankenstien. Pluto je zde nastíněno jako spouštěč hlubinných procesů upravujících emoční formu na situaci tady-a-teď. Venuše, hodnotící funkce, dává formu osobnosti ve smyslu  já-jsem-tím-kým-jsem.

Miroslav Švějda – Astrologická symbolika planetární rezonance vnitřních planet

Obsahem příspěvku je porovnání axiomatického systému astrologických charakteristik vnitřních (terestrických) planet a jejich fyzikální dynamiky chápané v rámci současné astronomie.

Jindřich Veselý – Rudhyar v kontextu dějin západního esoterismu

Západní esoterismus je možné chápat jako nepříliš jednolitý soubor duchovních proudů, jejichž společným jmenovatelem je jejich nepatřičnost ve světě etablovaného křesťanství (přinejmenším moderního západního křesťanství) i moderní vědy; jako takový západní esoterismus představuje sitveniaverbo „vytěsněné“ imaginativní myšlení, které v době táhlé a urputné krize, ne-li destrukce západní kultury může představovat velmi významný podnět a inspiraci k její případné obrodě. Rudhyar jako by ve vztahu k moderní kultuře představoval nabídnutou pomocnou ruku, anebo možná spíše jakéhosi trojského koně západního esoterismu. Jaká bude působnost tohoto gesta, jímž Rudhyar jako by Západu nabízel opětovné, možná i blahodárné osvojení vytěsněného ve formě relativně přijatelné i kultivované, není snad ani tak teoretická otázka, jako spíše zcela konkrétní, praktický úkol pro recipienty Rudhyarových děl.

Pavel Turnovský – Rudhyar, Duchamp a Ruská revoluce

Otisk společensko-kulturních proudů do díla a života D. Rudhyara a M. Duchampa.

Jana Čuříková – Pluto, proměny tvůrčího procesu

Symbolika Pluta v procesu života lidí a otisk hluboké proměny v jejich tvůrčím procesu.