Dane Rudhyar, původním jménem Daniel Chennevière, se narodil 23. března 1895 v Paříži. Ve věku 12 let ho těžká nemoc a chirurgický zákrok ovlivnily směrem k hudbě a intelektuálnímu rozvoji, čímž si kompenzoval svůj nedostatek fyzické aktivity. V Paříži studoval konzervatoř a na univerzitě v Sorbonně, kde v 16 letech promoval. Už v tomto věku si uvědomil cyklickou povahu veškeré existence a skutečnost, že naše západní civilizace dospěla k podzimu, tedy ke svému závěru.
Později napsal, že od této doby se snažil získat jasnější pochopení cyklických vzorů a základního smyslu lidské existence. Jeho rané filosofické snahy a jeho spojení s uměleckou komunitou v Paříži ho inspirují stejně silně jako radikální myšlenky F. Nietzscheho.
V roce 1916, ve věku 21 let, opustí svou rodnou Francii, kam se už nevrátí, a odcestuje do USA, kde se věnuje hudbě a komponování. V New York v Metropolitan Opera uvádí 4. dubna 1917 své představení Métachorie, což byl jeden z prvních polytonálních hudebních kusů, které zazněly na půdě Spojených států.
Zde se také setkává se Sasaki Roshi, jedním z prvních japonských učitelů zenu v Americe, který ho vedl ke studiu orientální filozofie a okultismu. Od roku 1917 do roku 1919 žije částečně v New Yorku, v Kanadě a ve Philadelphii a v této době přijímá své nové jméno „Rudhyar“, odvozené ze sanskrtu a ze jména boha Rudry.
V roce 1926 získává občanství Spojených států a zdržuje se převážně v Kalifornii. V roce 1930 se ožení se svou první ženou Marlou Contento, sekretářkou v časopise Comfort. Ta mu zprostředkuje setkání s Marcem Edmundem Jonesem. Jejich setkání inspiruje Rudhyara k hlubšímu zájmu o astrologii. Souběžně studuje spisy C. G. Junga, Jana Smutse Holism and Evolution a dalších, kteří ho inspirují. Spojení astrologie a hlubinné psychologie mu pomůže překonat některé základní problémy, včetně astrologického deterministického přístupu k životu. Rudhyar předpokládá, že hvězdy nezpůsobují události ani nemají přímý vliv na lidský život, ale že jejich pozice má synchronní sladění s životem lidí a symbolicky se v jejich životech odráží. Zpočátku nazýval svou novou interpretaci „harmonickou astrologií“, ale jak jeho myšlenky dozrávaly, přejmenoval svůj pohled na „humanistickou astrologii“, což se otisklo do jeho monumentálního díla Astrologie osobnosti, publikovaného v roce 1936. Sympatie s Teosofickou společností a hlavně přátelství s jeho předsedkyní Alice A. Bailey (žena, která uvedla v život termín New Age), mu umožní otiskovat jeho první texty. Je to Alice Bailey, která ho významně povzbuzuje v rozvoji jeho myšlení a hlavně v publikování textů a knih. Jeho prvními texty byly pravidelné články v časopise Paula Clancyho American Astrology a Horoscope Magazine.
Do širšího povědomí se dostává až v sedmdesátých letech, kdy se objevilo hnutí New Age a Rudhyarovy texty objeví velká nakladatelství, která je začnou vydávat. Mezi první patří Praxe astrologie, vydaná v roce 1970 Penguin Books .
V roce 1969 založil Rudhyar Mezinárodní výbor pro humanistickou astrologii, malou profesní společnost, která pracuje na rozvoji a šíření nové perspektivy astrologického vnímání světa. V té době vstupuje do jednoho z nejplodnějších období svého života a během dalších deseti lety vydá několik knih ročně. Na svět tak přijdou jeho zásadní filosofické spisy, astrologické knihy a články. Publikuje práce o svém od třicátých let promýšleném konceptu transpersonální astrologie.
Dane Rudhyar zemřel 13. září 1985 v San Franciscu v Kalifornii.
Jeho dílo v českém jazyce vydává nakladatelství Půdorys a nakladatelství Malvern:
Za hranice individualismu, Půdorys, 1995
Astrologie transformace, Půdorys, 1997
Lunační cyklus, Půdorys, 1999
Astrologická znamení, Půdorys, 2002
Astrologická mandala, Půdorys, 2003
Rytmus celostnosti, Malvern, 2012