II. ROČNÍK

II. Česko-slovenské Rudhyarovské symposium 13. listopadu 2016, Skleněná louka, Brno

 

Františka Jirousová – Teilhard de Chardin v Rudhyarově díle: Inspirace pro křesťanskou astrologii.

Představení základních myšlenek přírodovědce, filosofa a křesťanského teologa Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955), jehož úmyslem bylo vytvořit křesťanskou teorii evoluce. Hlavním Teilhardovým pojmem je „vědomí“, sjednocující, organizující a tvořivá síla, která působí na všech sférách evoluce. Ukázka toho, co může být spojeno s vědomím od geosféry přes biosféru až po noosféru (lidská sféra).

Martina Lukášková – Astrolo

Ondřej Lesák – Nebeský swing  II: Společný jmenovatel vlivů a synchronicit 

Točivost úzce souvisí, jak už samotné slovo napovídá, s dynamikou cyklů, jež jsou i úhelným kamenem astrologického přístupu Dane Rudhyara. Tato studie navazuje na příspěvek z r 2015 z hlediska symbolické interpretace slapových jevů, projevujících se v rámci zákona zachování točivosti. Ty jsou nyní doplněny o další příklady, jejichž projevy jsou nepřesně označovány jako vlivy. Jako jeden z nich je uvedena sluneční aktivita, která je dnes nejlépe prostudovaným příkladem „vlivu“ planet na pozemské dění – působícím ovšem hlavně prostřednictvím Slunce. I sluneční aktivita se ovšem odehrává v rámci zákona zachování točivosti a mimo něj by se ani nemohla projevit. V rámci tohoto zákona zachování známe i jevy, které jsou typickými synchronicitami, které v této souvislosti umožňují dvojí výklad známého axiomu jak nahoře jako dole, tj. v kontextu jeho možných fyzikálních i symbolických významů. Tato úvaha vychází zejména z toho, že jedním z projevů dynamiky časových cyklů jsou jejich projevy v prostoru, jakési trvalejší prostorové „otisky“, které lze považovat za obdobu planetárních signatur, například rostlinných.

Pavel Turnovský – Vliv teosofie na vznik abstraktního umění z astrologického hlediska

V poslední době se ukázalo, že vznik abstraktního umění je třeba datovat již od r. 1906 a že je spojen s pracemi Hilmy af Klint. Tato švédská malířka byla zapojena do činnosti Teosofické společnosti v její zemi již od jejího vzniku, avšak žila v osamění a veřejnosti neznámá. Vše nasvědčuje tomu, že pod vlivem Inteligence, se kterou se díky své spiritistické minulosti dostala do kontaktu, začala malovat obrazy, jež nezobrazovaly žádné figury nebo předměty. Ukázka její tvorby a vlivu na vývoj umění, její tvůrčí poetiky, východisek pohledem astrologické symboliky.

Martina Lukášková – Humanistická astrologie v praxi aneb psychospirituální krize

Východiskem jsou poznatky S. Grofa a jeho srovnání s postoji D. Rudhyara a A. Rupertiho. Rozdělení forem krizí dle jejich smyslu. Společenské krize vedoucí k budování pevného a života schopného ega – Jupiter, Saturn. Krize vedoucí k proměně vztahu k sobě, k zaměření na svět vnitřní a na celkovou transformaci osobnosti – Uran, Neptun, Pluto. Příkladem je zkušenost P.Teilhard de Chardin a jeho v bitvě psaných deníkových zpráv z roku 1918, kdy prodělával psychospiritální krizi, výrazně ovlivňující jeho následné dílo. D. Hammarskjold v roce 1956, kdy řeší složitou a vypjatou politickou situaci, viz jeho posmrtně objevený deník ilustrující psychospirituální krizi. Květoslav Minařík – astrolog, mystik a jogín, který v letech 1925 prodělal psychospirituální. Jan Kameník aneb Ludmila Macešková výrazná osobnost, básnířka a prozaička, která v letech 1941, 1944 a 1971 prodělala psychospirituální krizi.